Očkování proti tetanu
Tetanus je infekční
onemocnění způsobené bakterií Clostridium tetani.Tato bakterie může být součástí
normální flory zažívacího traktu zvířat i lidí. Výkaly se dostává do
půdy, kde může přežívat i několik desítek let. Lidé se infikují poraněním- ranou,
která je obvykle hluboká a často i nepatrná, způsobenou hřebíkem, třískou atd.
V roce 1958 bylo
zavedeno celoplošné povinné očkování proti tetanu u dětí. Poslední dávku
této vakcíny dostane člověk v rámci dětského očkování ve čtrnácti letech,
poté by se mělo přeočkování provádět každých 10-15 let, nebo při úraze.
Onemocnění se u nás
vyskytuje díky očkování zřídka. Projevuje se místními nebo celkovými
bolestivými křečemi svalstva, pacient je při plném vědomí. Prognóza
závisí na včasné léčbě, často je onemocnění smrtelné.
Očkování
Přeočkování se provádí jednou dávkou nitrosvalově vždy
po 10-15. letech. Jestliže od posledního přeočkování proti tetanu uplynula doba
delší než 15 let, je nutné podat 3 dávky očkovací látky( 2. dávka se podává za 6 týdnů po dávce první a třetí dávka za 6-9 měsíců od druhé).
Pokud se člověk zraní,
je přeočkován proti tetanu jednou dávkou vakcíny, pokud od posledního
přeočkování uplynulo 5-15 let. Do pěti let od posledního očkování se
nepřeočkovává.
Nežádoucí účinky
Jsou vzácné. V
místě podání vakcíny může dojít k lokální reakci různého rozsahu (tj.
začervenání, otoku, bolestivosti, ojediněle provázené zduřením regionálních
mízních uzlin), ustupující obvykle bez terapie. Celková reakce se
nejčastěji projeví teplotou, bolestí hlavy a svalů, únavou.
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Klíšťová
encefalitida je zánětlivé onemocnění mozku, případně mozkových blan
způsobený virem. Virus přenáší klíšťata. Klíšťata se
nakazí sáním na zvířatech, hlavně lesních hlodavcích i větší zvěři. Onemocnění začíná
po 1 – 2 týdenní inkubační době podobně jako chřipka – malátností,
únavou, bolestí kloubů a svalů, horečkou. Po týdnu dochází obvykle k úlevě a za
další 1 – 2 týdny nastupují příznaky postižení nervového systému –
bolest hlavy doprovázená další horečkou, poruchy hybnosti končetin apod.
Specifický lék na nemoc neexistuje. Většina lidí se uzdraví, mohou však
přetrvávat i trvalé následky (poruchy hybnosti, psychické poruchy
apod.). Komplikace a závažný průběh jsou častější u dospělých než u
dětí. Nemoc je vázána na jeden druh klíštěte vyskytující se pouze ve Střední
Evropě. V jiných částech světa se vyskytují jiné podobné virové nemoci, proti
kterým očkování nechrání.
Očkování
Očkuje
se 3 dávkami vakcíny. Druhá dávka se podá za 1 – 3 měsíce, třetí
dávka za 9 – 12 měsíců. Očkování chrání proti nemoci po aplikaci druhé
dávky. Po podání třetí dávky se vytvoří imunita na 3 – 5 let, kdy je
třeba přeočkovat jednou dávkou vakcíny. Očkuje se v ročním období, kdy
klíšťata nejsou aktivní tj. cca listopad – březen. V ostatních částech roku
lze očkovat tzv. zkráceným schématem, kdy se druhá dávka podá už za
týden až 14 dní po první, u některých vakcín se podává ještě třetí dávka 21.
den. Za 9 – 12 měsíců pak následuje další dávka zajišťující imunitu na výše
uvedených 3 – 5 let.
Očkování proti pneumokokovým infekcím
-pneumokokovým zápalem plic jsou nejvíce ohroženi lidé nad 65 let.Zejména to platí pro osobys chronickým onemocněním jako cukrovka, onemocnění dýchacích cest ( CHOPN, astma) nebo onemocnění srdce a krevního oběhu.
přenos: kapénkovou infekcí, osídlují oblast nosohltanu. V nosohltanu se nachází u mnoho lidí, aniž by u nich vedly k onemocnění. Mohou tedy přenášet také osoby bez příznaků. při oslabení organismu se pneumokoky mohou dostat z nosu a krku do jiných oblastí v těle a způsobit závažné infekce jako zápal plic, zánět mozkových blan atd.
Očkování proti pneumokokům již není nutné dále přeočkovávat. Dle možností se dá aplikace spojit s očkováním proti chřipce, které probíhá každoročně.
Očkování proti pneumokokovým infekcím
-pneumokokovým zápalem plic jsou nejvíce ohroženi lidé nad 65 let.Zejména to platí pro osobys chronickým onemocněním jako cukrovka, onemocnění dýchacích cest ( CHOPN, astma) nebo onemocnění srdce a krevního oběhu.
přenos: kapénkovou infekcí, osídlují oblast nosohltanu. V nosohltanu se nachází u mnoho lidí, aniž by u nich vedly k onemocnění. Mohou tedy přenášet také osoby bez příznaků. při oslabení organismu se pneumokoky mohou dostat z nosu a krku do jiných oblastí v těle a způsobit závažné infekce jako zápal plic, zánět mozkových blan atd.
Očkování proti pneumokokům již není nutné dále přeočkovávat. Dle možností se dá aplikace spojit s očkováním proti chřipce, které probíhá každoročně.