Očkování

Očkování proti tetanu
Tetanus je infekční onemocnění způsobené bakterií Clostridium tetani.Tato bakterie může být součástí normální flory zažívacího traktu zvířat i lidí. Výkaly se dostává do půdy, kde může přežívat i několik desítek let. Lidé se infikují poraněním- ranou, která je obvykle hluboká a často i nepatrná, způsobenou hřebíkem, třískou atd.
V roce 1958 bylo zavedeno celoplošné povinné očkování proti tetanu u dětí. Poslední dávku této vakcíny dostane člověk v rámci dětského očkování ve čtrnácti letech, poté by se mělo přeočkování provádět každých 10-15 let, nebo při úraze.
Onemocnění se u nás vyskytuje díky očkování zřídka. Projevuje se místními nebo celkovými bolestivými křečemi svalstva, pacient je při plném vědomí. Prognóza závisí na včasné léčbě, často je onemocnění smrtelné.
Očkování
Přeočkování se provádí jednou dávkou nitrosvalově vždy po 10-15. letech. Jestliže od posledního přeočkování proti tetanu uplynula doba delší než 15 let, je nutné podat 3 dávky očkovací látky( 2. dávka se podává za 6 týdnů po dávce první a třetí dávka za 6-9 měsíců od druhé).

Pokud se člověk zraní, je přeočkován proti tetanu jednou dávkou vakcíny, pokud od posledního přeočkování uplynulo 5-15 let. Do pěti let od posledního očkování se nepřeočkovává.
Nežádoucí účinky
Jsou vzácné.  V místě podání vakcíny může dojít k lokální reakci různého rozsahu (tj. začervenání, otoku, bolestivosti, ojediněle provázené zduřením regionálních mízních uzlin), ustupující obvykle bez terapie. Celková reakce se nejčastěji projeví teplotou, bolestí hlavy a svalů, únavou.


Očkování proti klíšťové encefalitidě

Klíšťová encefalitida je zánětlivé onemocnění mozku, případně mozkových blan způsobený virem. Virus přenáší klíšťata. Klíšťata se nakazí sáním na zvířatech, hlavně lesních hlodavcích i větší zvěři. Onemocnění začíná po 1 – 2 týdenní inkubační době podobně jako chřipka – malátností, únavou, bolestí kloubů a svalů, horečkou. Po týdnu dochází obvykle k úlevě a za další 1 – 2 týdny nastupují příznaky postižení nervového systému – bolest hlavy doprovázená další horečkou, poruchy hybnosti končetin apod. Specifický lék na nemoc neexistuje. Většina lidí se uzdraví, mohou však přetrvávat i trvalé následky (poruchy hybnosti, psychické poruchy apod.). Komplikace a závažný průběh jsou častější u dospělých než u dětí. Nemoc je vázána na jeden druh klíštěte vyskytující se pouze ve Střední Evropě. V jiných částech světa se vyskytují jiné podobné virové nemoci, proti kterým očkování nechrání.

Očkování

Očkuje se 3 dávkami vakcíny. Druhá dávka se podá za 1 – 3 měsíce, třetí dávka za 9 – 12 měsíců. Očkování chrání proti nemoci po aplikaci druhé dávky. Po podání třetí dávky se vytvoří imunita na 3 – 5 let, kdy je třeba přeočkovat jednou dávkou vakcíny. Očkuje se v ročním období, kdy klíšťata nejsou aktivní tj. cca listopad – březen. V ostatních částech roku lze očkovat tzv. zkráceným schématem, kdy se druhá dávka podá už za týden až 14 dní po první, u některých vakcín se podává ještě třetí dávka 21. den. Za 9 – 12 měsíců pak následuje další dávka zajišťující imunitu na výše uvedených 3 – 5 let.

Očkování proti pneumokokovým infekcím
-pneumokokovým zápalem plic jsou nejvíce ohroženi lidé nad 65 let.Zejména to platí pro osobys chronickým onemocněním jako cukrovka, onemocnění dýchacích cest ( CHOPN, astma) nebo onemocnění srdce a krevního oběhu.
přenos: kapénkovou infekcí, osídlují oblast nosohltanu. V nosohltanu se nachází u mnoho lidí, aniž by u nich vedly k onemocnění. Mohou tedy přenášet také osoby bez příznaků. při oslabení organismu se pneumokoky mohou dostat z nosu a krku do jiných oblastí v těle a způsobit závažné infekce jako zápal plic, zánět mozkových blan atd.

Očkování proti pneumokokům již není nutné dále přeočkovávat. Dle možností se dá aplikace spojit s očkováním proti chřipce, které probíhá každoročně.